Duben 2016

Já a pověry

27. dubna 2016 v 9:35 | Baryys |  Mé myšlenky, nápady
Abych se přiznala tak jsem pověrčivá, i když sama něčemu nevěřím. Spíše si to nnalhavám.

Jak na Nový rok tak po celý rok
Mě se to alespoň toto plnit. Minulý rok jsem strávila silvestra sama, tak to bylo i po zbytek roku. Nechodila jsem moc benny kamarády a byla jsem uzavřená do sebe.
Tento rok jsem strávila tak, že mamka odjela tak párty byla u nás. Neustále jsem venku a nemám moc času. Oproti minulému roku jsem úplně jiná. Hodně společenská.

Vstávat od štědrovečerní večerní večeře
Tato tradice se u nás dodržuje. I Když si myslím, že je to nesmysl, tak se přeci bojím vstát od večeře. Proto vždy neustále nutím sestru, aby jedla rychleji, jelikož vždy potřebuji si odskočit.

Černá kočka
Pokud vám přes cestu přeběhne kočka tak máte smůlu. Jelikož chodím každý den se psem ven, tak mi párkrát týdně proběhne přes cestu černá kočka. Když uvidím černou kočku okamžitě začnu přemýšlet, jakou smůlu mohu mít. I to je podle mě nesmysl, ale stále se obávám.


Mince do fontány
Pokaždé když vidím fontánu, tak si vždy něco přeji se zavřenýma očima a následně hodím nějakou minci do fontány. Ani nechci vědět, kolik korun jsem jen tak zahodila.

A co vy? Věříte nějaké pověře? A jaké?

Nový kryt na mobil

21. dubna 2016 v 18:39 | Baryys
Rozhodla jsem se, že je čas vylepšit si svůj kryt na mobil.
Jelikož jsem si ho kdysi dost ošklivě pokreslila.

Takto vypadal, když jsem si ho koupila.


Takto vypadal, když jsem se o hodinu nudila a pokreslila si ho různými nesmyli.

Takto vypadá můj kryt nyní.

Co potřebujete?
Stačí jen kryt na mobil a lak na nehty. Použít můžete třpitky nebo nějaké nálepky. Je to opravdu snadné. Fantazii se meze nekladou.

Moje závislost INSTAGRAM

20. dubna 2016 v 17:59 | Baryys |  Mé myšlenky, nápady
Jsem závislá! Ano jsem závislá na instagramu a můj den by nezačal, aniž bych neprojela nové fotky na instagramu, všem dala Like. Také se musím podívat, kdo nový mě sleduje, a kdo mi dal nový Like. Samozřejmě Like vracím! I když párkrát se stane, že Like na oplátku nedostane.
Abych se přiznala, tak to vše mi trvá zhruba čtvrt hodiny. Proto od té doby, co mám instagram, tak mám budíka nastaveného o dvacet minut dříve.



Toto logo zná snad každý. Instagram ovládl svět i moje tělo.
Když se nad tím zamyslím, proč mě zajímají cizí fotky? Na facebooku mě některé otravovaly. Jsem závislá na fotkách ostatních lidech. Proč? Jak moje kamarádka bez instagramu žít. Dnes si to nedovedu představit. Instagram kontroluji o ve škole! Ani nechci vědět kolik hodin promarním prohlížením fotek na instagramu.


Každé ráno zkontroluji o kolik více followerů než včera. Každý den nebo jednou za dva dny musím přidat fotku.
Nemyslíte, že už je tohle moc? Co si o tom myslíte vy?

''Dost bylo snů ''

18. dubna 2016 v 17:49 | Baryys |  Téma týdne
PPůvodně jsem chtěla psát o nočních můrách z mého dětství, ale rozmyslela jsem si to. Třeba někdy o tom napíší.
Jako malý jsme všichni snili o tom, čím budeme, až dospějeme. Většina chce být fotbalistou, hokejistou, zpěvačkou. Já osobně jsem chtěla být modelkou nebo herečkou. Modelkou nikdy nebudu, jelikož jsem hodně malá a jsem v oblasti hrudníku obdařena Bohem, že když si lehnu, tak si skoro nevidím na kolena.


Musím se přiznat, že si občas zasním i na střední. A jistě nejsem sama. Sníme o tom, jak si po střední nebo učilišti najdeme dobře placenou práci. Samozřejmě velká výplata a spoustu volna.
Je po maturitě nebo zkouškách a vy hledáte práci. Jste v realitě, a už bylo dost snění. Hledáte práci, ale žádná není podle vašich představ. Tak se budete muset spokojit s průměrnou mzdou pro začátek kariéry.

Povolani: Vizážistka

14. dubna 2016 v 19:29 | Baryys |  Můj den
Přišla jsem ze školy domů a asi na pár minut jsem si zacvičila. K tomu jsem si pustila písničky a šla na hodinovou procházku se psem.
Mamka přijela ze sestřiných rodinnýh schůzek a u nás opět začala debata o škole, a co budu po škole dělat. Můj návrh byl takový, že si chci udělat kurz vizážistka. Mamce se to nelíbí. Pro mě je tohle povolání snů. Chtěla bych se dostat do módního průmyslu. Dostat se na fashion weeky. Je velká pravděpodobnost, že se mi to nepodaří, ale pokusit bych se měla ne?
Vždy jsem chtěla dělat něco s módou. Jako malá jsem chtěla být modelkou, jenže jsem na to příliš malá, tak jsem chtěla malovat nebo být.módní návrhářka. Podle ostatních bych se neuživila.
Vybavení na vizážistku je drahé, ale na to si mohu vydělat i na kurzy. Když mě to baví a chci to dělat, proč bych se nemohla prosadit?



Na obrázku je Lou Teasdale. Moje oblíbená vizážistka a kadeřnice, podle mě je velmi talentovaná. Kvůli ní jsem si zamilovala copánky na několik způsobů a naučila mě dělat falešné dredy.
Myslíte si, že práce vizážistky je těžká? Myslíte si, že se tím dá uživit? Co si myslíte o tomto povolání? Jak byste se rozhodli vy, kdybyste měli takovou možnost?

Chci svůj život!

10. dubna 2016 v 18:29 | Baryys |  Mé myšlenky, nápady
Dnes to na mě vše opět padlo. Zase přemýšlím o tom samém. Co mám udělat, abych se sama mohla rozhodnout a žít svůj život. Chci žít a ne přežívat. Chci se bavit a být šťastná. Ale je to vůbec možné?
Štve mě, že jsem si nemohla vybrat střední školu. Sruduji to, co bych nikdy nedělala, co mě nebaví a nejde. Taky se to už od prvního ročníku podepisuje na mých známkách. Mamku to štve a myslí si, že jí to dělám schválně, že jí chci ublížit. Není zi pravda, jen mě to nebaví.


Ani o přestupu na jinou školu nemohla být řeč, když jsem jí ve třetím ročníku řekla, že nemá cenu přestupovat, a že ze školy odejdu a budu raději makat, nechtějte vědět jak reagovala.
Odstěhovat se do jiné země? Jak se to blíží mamka se tak moc usilovně snaží, abych se neodstěhovala. Copak nechápe, že si chci žít podle sebe a být šťastná? Vím, že toto bude znít ošklivě, ale většinou ty deprese byly kvůli ní a ona to ví.
Dnes opět nemluvím jen zírám do blba. Nepůjdu k maturitě. Kdybych byla na škole, na kterou jsem chtěla, tak bych mohla být v klidu a nestresovat se. Nejhorší je, že jak mě to nebaví, tak si tu látku nepamatuji, takže mám skvělé čtyři roky zahozené. Jak úžasné.
Jak to vypadá ani zaměstnání si nebudu moci vybrat. Mamka mluvila s bývalým šéfem o tom, že bych u něj pracovala. Cože? Nechce mi rovnou vybrat i manžela? Budu muset podle ní žít i nadále?

Nic mě nenapadá...

9. dubna 2016 v 10:01 | Baryys |  Můj den
Celý týden přemýšlím nad novým článkem. Nic mě nenapadá. Že bych už vyčerpala všechna témata? Je to vůbec možné? Je možné, aby bloger nebo spisovatel vyčerpal svoje nápady?
Mohla jsem vám popsat svůj den, ale nechtěla jsem vás unudit k smrti. Nic se během tohoto týdne nestalo, jen asi propadnu, ale nejraději bych se na to vykašlala. Nemá to podle mě cenu. Učitelka prostě chce, abych neodmaturovala. Nic s tím nenadělám, ale přecházet na jinou školu teď ve čtvrtém ročníku měsíc před maturitou je blbé, ale asi nic jiného mi nezbyde.


Výstava v Brně...

4. dubna 2016 v 21:09 | Baryys |  Můj den
Budík 4:40. Jakmile jsem vstala, tak jsem se šla nasnídat. No prostě vše, co dělám každé ráno, když vstávám do školy. Když jsem dorazila před naší školu, tak jsem čekala asi tak deset minut. Autobus měl zpoždění a Týna už volala na Vojtu, ať pro ten autobus jde.
Odjezd 6:20. Cesta do Brna trtrvala asi tak čtyři hodiny. Na výstavišti jsme měli být kolem deváté hodiny, nakonec jsme dorazili až v půl jedenácté. Na dálnici bylo tolik bouraček, že mi přijde, že poslední dobou nikdo.neumí řídit.
Prohlédla jsem si zvířata. Moc jich tam nebylo, ale dostala jsem za úkol od profesora je nafotit.


Dvě a více hodin proseděla. S kamarádkou jsme si šli sednout k bufetu, kde jsme se najedli a proseděli sami dvě asi tak hodinu a půl. Nakonec na nnás narazila jedna spolužačka a klukama a ty se k nám přidali. Jelikož jsme se nudili, tak jsme si šli pro dortíčky. Já si samozřejmě nevzala vidličku, tak jsem byla celá hnědá. Když jsme se uráčili zvednout a prohlédnout si něco. Neudělali jsme to. Zase jsme si něco koupili. Musela jsem si koupit ještě brambůrky, pak tam prodávali trdelník a tříšť. Nikdy jsem se v životě tolik nepřejedla.
Odjezd 15:30. Nestalo se, jelikož sse muselo čekat na nějaký pipiny. Cesta zpět trvala snad ještě déle. Celé tělo me bolelo a já nevěděla, jak si mám sednout.
Příjezd 19:30. Učitel nám sliboval, že přijedeme dříve, ale co se dá ddělat. My nikdy nepřijedeme včas, když už jo, tak tam nekoho necháme.
Jaký byl váš den? Já jsem docela utahaná.

Apríl!

2. dubna 2016 v 10:19 | Baryys |  Můj den

Jak jistě víte, včera byl apríl. To si moje mladší sestra nemohla nechat ujít. Něco si pro nás připravila.
Jakmile přijela ze školy, tak před námi začala chodit se sušenkami oreo a čekala, až si o ně řekne, což také mamka udělala. Nabídka i mě, ale já nejprve odmítala, ale nakonec jsem si vzala. Když jsem se do té sušenky zakousla, tak jsem v ústech cítila mentolovou chuť. Víte, co já blbá řekla? ''Jé ty sušenky jsou mentolový! '' Mamka samozřejmě na to přišla a sušenky zahodila.


Následně nám na zuby dala modré barvivo, což bylo vidět a všechny kartáčky jsme si umyli, co ona neví, že jsme jí do zubního kartáčku dali hodně soli, aby to pořádně cítila tak čekám až si po snídani vyčistí zuby.
Se sestrou a kamarádkou jsme dali pod záchodové prkýnko průhlednou fólii . Když šla mamka na záchod, tak jsme utekli ven se psem. Nevím, zda se mamka počůrala nebo ne. Když jsme se vrátili tak naštvaná nebyla.
Oplatilanám to brzy tím, že nám na kliku od dětského pokoje dala pastu. Naštěstí to odnesla moje mladší sestra, ta jí to také oplatila.
Udělali jse si z někoho také srandu? Nebo si někdo vystřelil z vás?

Ještě jsem nikoho neměla, vadí?

1. dubna 2016 v 16:39 | Baryys |  Mé myšlenky, nápady
Moje kamarádka M.ještě neměla žádného kluka, i když jí za měsíc už bude devatenáct let. Ale já si myslím, že je to mnohem lepší než roztahovat nohy každému. No a co? Tak nikoho neměla!
Holky ve třídě si z ní dělají srandu, že je stále panna. Vím, že si z toho nic nedělá, ale vím, že někde uvnitř jí to vadí. Znám jí dost dlouho. Prostě nepotkala nikoho, kdo by se jí líbil. Jsem na tom podobně jako ona, ale já jsem zbrklá a hned jsem skočila snad po prvním klukovi.
Abych pravdu řekla, tak jí tu nevinnost závidím. Svoje poprvé jsem neprožila zrovna nejlépe.
V dnešní době potkáte holku, která měla pohlavní styk i ve třinácti. O čem vám mohu povyprávět.
Moje mladší sestra má kamarádku, které se líbí jeden o mnohem starší kluk, mimochodem je to bývalý mé kamarádky z vysoké. Ta se na své dvanácté narozeniny vyspala s oním klukem a ještě to řekla své sestře, která to všem vykecala. A co na to mamka te dvanáctileté holčiny? Nic. Vím, že by to už nevrátila, kdyby ji nadávala, ale něco jí mohla říct. Mohlo by je to dostat so velkých problémů. Spíše toho kluka nebo už muže?
Mám kamaráda se stejným problémem jako má má kamarádka. Je stále panic, což se podle mého vidí méně u kluků jak u holek. Ten také ještě ve svých devatenácti neměl holku, ale narozdíl od kamarádky chodí s druhým pohlavím ven. Má spousty kamarádek, jen se mu žádná nelíbí a neměl ani příležitost, přitom spousta holek by o něj stála, protože je opravdu pěkný a chytrý a je s ním sranda. Má spoustu kamarádů, ale přesto si z něj utahují kvůli holkám. Myslím si, kdyby chtěl tak by mohl mít každou jinou holku na den.


Proč se lidé nebo spíše teenageři dívají jinak nebo se posmívají lidem, co ještě neměli pohlavní styk? V dnešní době na někoho takového je vzácnost narazit.
Někteří muži, co jsem četla v nějaké diskuzi, říkají že panny jsou nechutné a nikdy by s ní nic neměli. Myslím si, že je to daleko nepříjemnější té holce, než tomu klukovi. Dříve v historii si otcové své dcery chránili, aby do svatební noci panami zůstali. Proč se změnil pohled na tuto věc?

Jaký na to názor máte vy? Máte podobnou zkušenost? Zažíváté něco podobného jako moji kamarádi?