Moje vysněná práce

23. ledna 2017 v 21:24 | Baryys |  Můj život
Když jsem byla na základní škole, tak jsem byla typická vesničanka. Ihned bylo jasné, že půjdu na střední zemědělskou školu. Ovšem v prvnímj ročníku, jsem si začala uvědomovat svoje vlastní tělo, jak vypdám. To způsobilo to, že jsem domítala jíst a jídlo schovávala. Hodně jsem zhubla. Začala jsem o sebe pečovat a začala jsem se i lépe oblékat. Bylo to pro mě velmi důležité. Přestalo mě bavit zemědělství, nechtěla jsem to dělat. Nechtělo se mi chodit do školy.
Poté, co jsem začala jíst, přibrala jusem. Moje váha neustále klesala a pak rostla. Bylo to se mnou jako na horské dráze. Vše mi začínalo být jedno. Chování. Vše. Nezajímalo mě, co se mnou bude. Nezajímala jsem se o nic, o kariéru, budoucnost. Cítila jsem svobodu, ale i přesto jsem byla vězněm.

Chtěla jsem odejít ze školy a jít pracovat, ale to mi mamka ve třetím ročníku nedovolila. Musela jsem odmaturovat. Nevěřila jsem, že bych odmaturovala. Škola mi nic neříkala a tnto obor mi byl naprosto cizí, neměla jsem k tomu takový vztah. Když jsem oodmaturovala na první pokus, čemuž jsem nemohla uvěřit, tak jsem šla na další střední školu. Šla jsem studovat kosmetiku, na tomto oboru jsem zjistila, jak moc mě baví zdravověda. Tak jsem se nedávno rozhodla, že zkusím vysokou školu, medicínu. Je až zajímavé, kde jsem začínala, a kde skončím. Popravdě na základní škole jsem ani pořádně nevěděla, co chci dělat. Ještě jsem se pořádně ve světě nerozkoukala a nedokázala říct svůj názor ostatním, tak jsem jen mlčela a dělala to, co se ode mne očekávalo.
Jestli mě přijmou na vysokou, tak ze mně bude zdravotní laborantka.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama